Problémy jsou jen situace k řešení, takže není žádný důvod k pláči, ale k úsměvu

Při pátku je už dost lidí myšlenkami někde jinde. Těší se na nadcházející víkend a rozhodně nechtějí v tuhle dobu nic řešit. Nic závažného a už vůbec ne zprávy, které jim naprosto od základů překopají plány. Nj, ale nějaké zprávy si nevybírají den ani hodinu, kdy se v našem životě objeví.

Když mi v deset zazvonil telefon a přítel na druhém konci začal větou: „Chceš se zasmát?“, věděla jsem, jaký typ zprávy bude asi následovat… A že to určitě nebude vůbec nic příjemného. Jakmile nastane problém, vždycky začne touhle větou chceš se zasmát… Přitom to neříká ironicky, nebo, že by mě chtěl nějak dorazit, ale říká to zkrátka proto, že ať už se nám v tom životě stane cokoli, nikdy to není důvod k tomu ztratit úsměv na tváři. Možná se naopak ještě víc usmát. Protože s úsměvem jde všechno líp. A v tomhle mu musím dát jedině za pravdu.

Asi tady není úplně potřeba rozpitvávat, copak se nám zase stalo :D Každý má svých starostí dost, ale samozřejmě, že v tom okamžiku to bylo zrovna dvakrát příjemné. Protože je zase všechno jinak. Určitý plány se rozplynuly jako pára na hrncem. A takhle jedna zpráva nás nevrátí o deset kroků zpět, ale asi tak o tisíc.

A asi neznám nikoho, kdo by při podobném druhu zpráv skákal dva metry vysoko plný nadšení. A ano, přesně v ten moment se rychle zvedám ze židle a začínám vyšlapovat důlek u nás v místnosti. V takových chvílích prostě nedokážu sedět na místě, ale musím chodit, ale… nehroutím se z toho, nechodím při tom po bytě a neříkám: cože, proč, jak se to mohlo stát, no to je hrozný…. Naopak myslím si, že každý problém není vlastně problém jako takový, ale jen situace k řešení. A právě tou chůzí, tím vyšlapáváním dolíčku, mi hlava jede na plné obrátky a lítají desítky možných cest, jak to rychle vyřešit, napravit, přijít s plánem B, C, D. Protože vždycky se dá něco vymyslet.

Je jen na nás, jak se k dané situaci, k tomu problému, postavíme. Buď se nám může zhroutit svět a budeme se brát jako za oběť, protože jako, co jsem komu udělala, že se muselo stát zrovna tohle a … nijak si tím vlastně nepomůžeme…. Anebo se můžeme snažit přijít s řešením dané situace a nebrat problém jako problém, ale spíš jako výzvu, kterou nám život nachystal jen proto, že ví, že my to zase zvládneme. A když se nad tím teď zamyslím, ono už to slovo samo o sobě zní jinak. No jen si to porovnejte problém/výzva.

A pak, cokoli se v našem životě stane, se snažím přijmout jako tu nejlepší možnost, co se mohla vůbec stát. Že to má vážně důvod, který později pochopím. Protože, existuje vůbec špatná zpráva? A jestli jste si všimli, slovní spojení špatná zpráva jsem vlastně ani nepoužila…Víte… já ani nevím, k čemu se dá skutečně použít slovní spojení špatná zpráva (samozřejmě, pokud nejde o život, ale to v tomhle případě nešlo). Ano v ten moment, co se to dozvíme to není dvakrát příjemný. Ano, možná ani týden či měsíc po tom, taky ne. Ale zpětně, ať se podíváme na jakoukoli „špatnou“ zprávu, která nás potkala, alespoň já musím říct, že za špatnou byla jen převléknutá, maskovaná, teď skutečně musím přiznat, že to byla ve skutečnosti ta nejlepší zpráva, co mohla přijít.

Takže jsem teď spíš jen zvědavá, co ještě lepšího si pro nás ten život nachystal, když tohle nevyšlo. Teď už je večer, ale tu odpověď ještě neznám ?

A řeknu vám ještě jednu věc, původně jsme měli na večer plány a asi každý druhý by je zrušil, po takovém dni… ale proč si čímkoli zaprvé kazit celý den a za druhé, jak už píšu v knížce, co kdyby zítřek už nenastal… to chcete, aby to takhle skončilo, já teda rozhodně ne. A tak dopisuju tyhle poslední řádky a jen co přijede přítel domů, nasedáme na kolo a vyrážíme na nedalekou akci, něco s nočním osvětlením, na kterou už se od pondělka těším. A lednici se nám už chladí šampaňské až přijedeme. Nene, nepijeme na „žal“ ale naopak jdeme oslavit tu jinou lepší cestu, co nás asi čeká.

A jak mi teď v úterý opět potvrdil jeden velmi, ale velmi úspěšný nečekatel: “Člověk si myslí, že až bude mít tamto a tamto, problémy zmizí a oni budou pořád šťastní. Ale z vlastní zkušenosti vím, že je úplně jedno, jestli máš na účtu tisícovku, nebo milion, ty problémy, spíš tedy situace k řešení se budou pořád objevovat… je ale jen na tobě, jak se k tomu postavíš, buď budeš oběť a nebo je přijmeš s vděčností a s pocit, že všechno se děje z nějakého důvodu.” A já s tím stoprocentně souhlasím.

S láskou Elen ♥