Můj narozeninový den
8.8. je jeden z mých nejoblíbenějších dní v roce ♥ A ten důvod je jednoduchý, mám přece narozeniny ;)
V první řadě Vám chci straaašně moooc poděkovat, kolik přání od Vás mi přišlo ♥ To je tak krásný a já jsem z toho vždycky úplně dojatá ♥ Pročítám to doteď ;)
A kdo četl knížku Co mě naučil Mňaukísek, ví, proč narozeninový den není jen tak obyčejný, ale je prostě výjimečný. Protože kdyby ten den nebyl, my bychom tu nebyli a to si prostě zaslouží oslavu. A já moc dobře nechápu, proč když lidi slaví Vánoce, Silvestr, pracovní úspěchy a podobně, proč nad tím nejdůležitějším dnem v roce, jen tak mávnou rukou, že není co slavit… Je. A řeknu vám, kdybych chodila do práce, prostě si na ten den vezmu volno ;)
A tak je jedno, jestli je čtvrtek (jako tentokrát) nebo sobota, narozeniny vždycky musím a chci oslavit. Mám takovou svoji naprosto krásnou narozeninovou rutinu, a protože jste se mě často, právě po přečtení knížky ptali, jak tedy ty svoje narozeniny slavím, říkala jsem si, že se Vám o tom tedy rozepíšu. Když je právě teď mám ;)
Většinou tak pár dní, před narozeninami, mám přesně to, co hodně lidí zažívá s koncem roku. Takovou tu hezky melancholickou náladu, kdy člověk hodně bilancuje, přemýšlí, hodnotí a strašně se těší, co nový rok zase přinese. Já tyhle pocity nikdy nemám s koncem roku, ale právě tak tři dny přes svýma narozeninami a vlastně mi to přijde i logičtější, vždyť přece pro člověka začíná “nový” rokz narozeninami, tedy dnem, kdy přišel na svět, no ne? ;) Takže to je i důvod proč tady nikdy ke konci roku nemám ty bilanční články a ani je nikdy mít nebudu ;)
Pokud můj den není zrovna o víkendu, kdo by mi někdo upekl dort :D Peču si ho den před narozeninami sama, takže i letos ;) Většinou si dělám světlý piškot se salkovým krémem, ale letos jsem nějak dostala chuť na změnu a napadl mě kakaový korpus s malinovým krémem ozdobený ostužinami. Samozřejmě, že zvyk je železná košile a já přestože šla na nákup, to nejdůležitější zapomněla koupit – kakao. Zjistila jsem to ve chvíli, kdy jsem měla vyšlehané bílky a udělané těsto (jen to smíchat) a zapnutou troubu. Nejdřív jsem si říkala, že teda bude světlý korpus, ale… nakonec jsem přece jen musela někde sehnat kakao :D A na to, že jsem ho dělala poprvé pane Bože, MŇAM!
K dortu si vždy udělám ještě mini dort na ráno, takovou malou ochutnávku, co mě pak v narozeninový večer čeká ;) Jinak ještě jedna věc k dortu. Je úplně jedno, kolikátý narozeniny budu slavit, ale vždy mám přesný počet svíček, kolik mi je let. Letos jich je 29 a vím, že až mi bude třeba osmdesát, bude jich tam osmdesát. A ani o jednu se neošidím. Vždyť každá představuje jeden rok. Rok co jsme na světě. Rok, kdy jsme toho tolik zažili, prožili. Všechny naše radosti, ale i bolesti, ale díky každý tý svíčce jsme dnes tam, kde jsme. A tak prostě každá musí na tom dortu být!
Moje oslava začíná vždy přesně ve 2:15 ráno. Vždycky úplně netrpělivě čekám (nebo si nařídím budík :D) asi jako lidi na půlnoc při Silvestru. A ano musím bouchnout šampaňským a vzbudit Honzíka, ať si se mnou připije. To je totiž přesný čas, kdy jsem se narodila ;)
Pak tedy usnu a spím (a to nejlepší) jak dlouho chci a vstávám s pocit, že ten den prostě nemusím nic a můžu všechno, co budu chtít ;) Je to přece můj den ;)
Pak se přesunu k našemu obrovskému stolu, kde mě čeká bohatá snídaně se vším, co mám nejraději. Letos byste na něm našli ten můj mini narozeninový dortík, bombičky, vdolky, uzený losos s křupavými houskami s máslem, hodně ovoce a zeleniny, překapávanou kávu, pečený čaj a multivitamínový jucie ;)A debužíruju si tak dlouho, dokud to většinou všechno nesním :D Že jsem zralá na spánek :D
U snídaně si vždy rozbalím jeden dárek. Tentokrát od maminky a nějak nás obě ve stejný čas napadlo (bylo vážně vtipný, že jsem si v úplně ve stejný čas zrovna volali a byli nečekaně nedostupný :D) že bychom mohli udělat videohovor a já si během něho mohla rozbalit právě dárek od ní, tak aby to viděla ;) A tohle jsou chvíle, kdy tuhle dobu vážně miluju ;)
Většinou, jak jsem říkala, se po snídani odvalím do postele a usnu, ale tentokrát se mi nějak nechtělo a tak jsem si napustila vanu s kupou pěny a zapálila plno svíček a užívala si pohodu.
Co mě zase (ne)překvapilo bylo počasí. Naprosto to nechápu a přijde mi to naprosto úžasný, ale jestli bych mohla dát za něco ruku do ohně bude to to, že na moje narozeniny bude nádherně. Vážně za 29 let ještě ani jednou 8.8. nepršelo. Na to, že poslední týden u nás každý den lije a předpověď říkala, že bude pršet, opět bylo naprosto nádherně ;) A tak jsem si to počasí s hrnek anglickýho čaje užívala na terase.
A přemýšlela, co ten den zažiju a jaký dárek si dám. Jak říkám, tohle je můj den, ve kterým nemusím nic a můžu všechno. Jednou jsem si takhle nadělila, že jsem přemýšlela, jaké by to bylo zaplatit si noc v pětihvězdičkovém hotelu a vychutnat si pak tu obrovskou hotelovou snídani a velikááánkou rohovou vanu s vířivnou. V tý době jsme byli už spolu s Honzíkem, a tak jsme prostě udělali rezervaci, sbalili malý kufřík a zaplatili skoro víc jak za týden dovolené u moře. Ale prostě jsem měla narozeniny, takže proč ne ;) A navíc, bylo to naprosto bláznivý a naprosto fenomenální. Cítila jsem se absolutně vyjimečně a právě tak bychom se v náš den měli cítit ;)
A takovýchhle bláznivých dárků, co mě ze dne na den napadli jsem zažila víc než dost :D Ale čím jsem staří, tím víc mě stačí vlastně ten den mít takový svůj klid a jen se nechat rozmazlovat třeba u kadeřnice na masáži a tak ;) Letos jsem si ale říkala, že mám chuť vidět se s rodinou. Prostě jen tak se sejít a vidět se ;) I když je čtvrtek a moje oficiální oslava je naplánovaná až na září ;)
A tak jsme s Honzíkem vyjeli ;) A bylo to naprosto skvělý ;)
Večer jsme dojeli domů a začala moje oslava ;) Na dortu se muselo zapálit všech 29 svíček :D A já si pak něco přála a všechny sfoukla ;) A tohle prostě musí být. Narozeninová noc je prostě magická a to přání, která máte při sfoukávání se prostě vždycky splní. A v knížce to navíc taky popisuju ;)
Pak jsme si dali dort, který byl vážně, vážně luxusní! A Honzík mi začal přát a dávat dárky. A co už tedy taky počítám do tradice, že je kupuje na poslední chvíli, zapomene na balící papír a já je dostanu v nějaké taštičce z Vánoc :D A za ty roky si snad ani neumím představit, že by to bylo jinak. Má to svoje kouzlo ;)
Navíc nevím jak to dělá, ale vždycky vymyslí něco, že moje reakce je, že jsem v takovým šoku, že nemůžu mluvit a ani reagovat, jakou mám radost :D Já si vždycky říkám, že musím vypadat, jak když nemám snad ani radost, ale já mám takovou radost, že prostě nemám slov :D A bylo to přesně tak i letos ;)
No a pak se bouchlo šampaňký, sedli jsme na terasu, a pak si pustili černobílý film, který prostě naprosto miluju, hlavně kde hraje Hugo Haas.
No a teď to tu píšu a je mi fakt strašně, strašně moc pěkně, že už mě bolí tváře od toho, jak se pořád usmívám a to už mám den po narozeninách. Protože zase to bylo naprosto úžasný. Naprosto vyjímečný. Prostě narozeninový.
A z čeho mám naprosto největší radost, když si po přečtení knížky uvědomíte, že narozenivový den vážně není jen tak obyčejný den, ale naprosto vyjímečný. Vždyť kdyby nebyl, ani my bychom tu nebyli a to si prostě zaslouží oslavu. A tak, když mi pak napíšete, že jste si v práci vzali volno, kvůli narozeninám… Je to ten nejhezčí dárek, co mi během roku můžete dát.
S láskou už dvacetidevítiletá Elen
A komu se to nechce číst, může si to poslechnout jako podcast ;)