Zuzzi Husarová: Nejlíp se dokážeme odrazit ode dna
Zuzzi Husarová o sobě říká, že je to především dobrodruh, co miluje cestování. Jinak je to velmi úspěšná koučka, která se věnuje mindsetu, díky kterému její klienti skutečně dosahují výsledků, jakých si přejí. Když jsem se Zuzzi volala přes hangouts, po jejím nadšeném vyprávění, které nám bohužel přerušila došlá data, protože wifi na Kanárských ostrovech nefungovala, jsem měla energie na rozdávání :). Zuzzi vás nakopne a máte s ní pocit, že nic není nemožné, ostatně, z jejího vyprávění to ihned pochopíte.
„Nejlíp se dokážeme odrazit ode dna.“
Zuzzi
„Všechno to začalo před 14-ti lety, kdy jsem se dostala ke knížce Moc podvědomí, kterou jsem dostala od své mamky. Díky tomu jsem si uvědomila, že všechno je to především o naší hlavě a že všechno je možné. A tak jsem to začala hned aplikovat na svůj život… V té době jsem začala získávat stipendia na univerzitě ve Španělsku, a pak v Americe. Měla jsem nádherný harmonický vztah. A říkala jsem si: Wau to je super, jak mi všechno vychází.“
Moje duše nebyla spokojená
„Po ekonomické škole jsem hned nastoupila do mezinárodní společnosti. Sice jsem tam měla všechno, co jsem si kdy přála, ale nenaplňovalo mě to a čím dál víc jsem začala cítit velkou vnitřní nespokojenost. Moje duše jakoby nebyla spokojená. Jako bych celý svůj potenciál plně nevyužívala. Jak bych šla špatným směrem, i když se všechno zdálo dokonalé. A tak jsem se rozhodla před tím utéct. Odletěla jsem na tři měsíce do Peru, abych tam našla svůj smysl života. To mě ještě nenapadlo, že se můj „výlet“ protáhne na dva roky.“
Nešlo před tím utéct, vždycky mě to dohnalo
„Jenže ta změna mi pomohla jen na chvíli, a tak jsem to svedla na místo a rozhodla se před tím zase utéct. Říkala jsem si, že mi třeba pomůže, když změním byt. Možná mi pomůže, když se podívám do jiné země. Projela jsem Peru, Limu, Kubu, ale vždycky mě to po dvou měsících doběhlo a já byla zase na začátku. Hledala jsem chyby všude kolem a utíkala před tím, než abych si přiznala, že je to vlastně ve mně.“
Dostala jsem se na úplné dno
„Uběhlo několik měsíců a já jsem pořád nemohla najít to, svůj smysl života, kvůli čemu jsem původně odcestovala… až jsem z toho spadla na úplné dno. Došlo to tak daleko, že už jsem ani neměla sílu vycházet z bytu, pořád jsem jen spala a byla neuvěřitelně unavená. Vůbec jsem ze své situace neviděla žádné východisko, což mě dostalo do tak hluboké deprese, že jsem dokonce pomýšlela na to odejít z tohoto světa… Nikdo nevěděl, co se se mnou děje a jak mi pomoct, vypadalo to, že mi už snad ani pomoct nejde. Zpětně ale vidím, že jen díky tomu, že jsem se dostala na úplné dno, jsem se od něj mohla konečně odrazit.“
Dala jsem za to poslední peníze, bylo mi to jedno
„Pak se u mě zastavila kamarádka a řekla mi o jednom kurzu, co zrovna bude probíhat a že by mi mohl pomoct. Byla jsem v úplné agónii, kdy mi bylo všechno jedno, a tak jsem si řekla, že buď mi to pomůže anebo je to moje konečná. Dala jsem za celý kurz, který trval tři měsíce, všechny svoje poslední peníze. V té době jsem vlastně ani nevěděla, že se jedná o výcvikový kurz mindsetu.“
Uvědomila jsem si, že všechno je možné a je to jen o mně
„Díky kurzu jsem se dostala nejen z té nejtěžší životní situace. Ale překonala jsem samu sebe. Uvědomila jsem si, že je to skutečně všechno jen ve mně, a že záleží na mém přístupu. A…. že je všechno skutečně možné. A co víc, díky kurzu jsem konečně objevila to, co chci dělat jako profesi a co mi dává skutečně smysl – pomáhat lidem.“
Našla jsem, co mě skutečně baví a naplňuje
Uběhly dva roky, než se Zuzzi vrátila zpět do České republiky. „Než jsem se vrátila, ještě jsem absolvovala jeden kurz s mnichy v Thajsku a ten mě tak nabudil na vysokou frekvenci, že jsem měla vážně pocit, že všechno je možné. A tak jsem se rozhodla, že v Čechách konečně začnu dělat to, co mě skutečně baví a naplňuje a to byl koučing.“
Všechen svůj strach a obavy musíte nejdříve zpracovat sami v sobě
Po návratu to ale samozřejmě nebylo tak jednoduché, přišel strach a pochybnosti z neznáma. „Všechny strachy a všechny pochybnosti, které jsem na začátku v sobě měla, samozřejmě přicházeli skrz moji rodinu. Neustále jsem slýchávala: „Ale vždyť to nemáš vystudované. Kdo by si od tebe nechal radit. Tím se neuživíš.“ Jenže, všechno co je venku, je ale nejdřív v nás, v naší mysli… Až když jsem to dokázala v sobě zpracovat, přestalo to.“
Přála jsem si to, udělala jsem masivní akci a vesmír mi začal posílat dárečky
Úžasný pojem, který Zuzzi často při rozhovoru používala byl „dárečky z vesmíru“ (asi si ho budu půjčovat :) a tenhle příběh to skvěle ilustruje: „Měla jsem jasnou představu, chtěla jsem prostory v centru Brna, pro své meditační centrum, s výhledem na Petrov a řekla jsem si, že protože na to teď nemám peníze, chtěla bych ho zadarmo. Nemožné a nereálné… ale když si něco opravdu přejete a uděláte akční kroky, vesmír vám vždy pošle dárečky. Po chvíli se skutečně začali dít zázraky.“
„Řekla jsem si, kde bych takového člověka, co by měl takové prostory a byl stejně naladěný jako já, mohla potkat. A tak jsem začala chodit na různé podnikatelské meetupy, začala jsem se potkávat se zajímavými lidmi a jakmile jsem zjistila, že je někdo developer a mohl by mít takové prostory, okamžitě jsem se s ním dala do řeči a představila mu svoji vizi. A jeden mi skutečně řekl, že zrovna takové prostory má, jeden veliký byt s terasou a výhledem na Petrov, tak co kdybych ho bezplatně využívala, než se pronajme. A já si v ten moment řekla: To je vážně neskutečný.“
Vesmír nás podporuje, pokud se nenecháme těmi svými strachy ukočírovat
Uběhl nějaký čas a Zuzzi to začalo opět lákat do zahraničí, tentokrát ne kvůli nějakému útěku, ale protože miluje nomádský způsob života, slunce a moře. „Moje vize byla jasná. Chci pracovat jako koučka na Kanárských ostrovech. Obeslala jsem proto 30 různých firem na Kanárech. A protože jsem nedostávala kladnou odpověď, začala jsem obesílat i jiné ostrovy… to ta naše mysl má tendenci hned otevírat zadní vrátka. Najednou mi vyšla firma na severu Španělska, ale jedna věc, která se mnou už od začátku nerezonovala, bylo počasí. V tu dobu bylo ve Španělsku hodně deštivo. A já jsem chtěla krásný počasí… Mentální důvody byly pro to říct na tu nabídku ano, ale to napojení, takové to: Pane bože, ono to vyšlo, přesně jak jsem chtěla, to tam nebylo.“
„A právě v tomhle bodě je nejdůležitější vrátit se zase sám k sobě a k tomu, co člověk skutečně chce bez limitů, kdyby všechno bylo možné. Zašla jsem tedy za svou koučkou a ta mi dala jednoduchou otázku: „A co Zuzzi doopravdy chceš?“ A já řekla: „No jasný Kanáry.“ A tak jsem zavřela všechny zadní vrátka a řekla jsem si, že budu hledat, dokud to místo v Kanárech nenajdu. A do týdne jsem ho našla, koupila letenku a odcestovala.“
Když se ponoříme do problému, neuvidíme příležitost ani kdyby nám prošla před očima
A co Zuzzi pomohlo zase věřit plně svému snu? „V momentě, kdy se nám do cesty postaví spousta překážek a slyšíme jedno ne za druhým, tak je nejlepší se od toho úplně oprostit a jít dělat nějakou jinou aktivitu, která nám zase zvedne vibrace. A pomůže se nám napojit. Pro mě to je tanec, káva s kamarádkou, se kterou jsme na stejné vlně, příroda anebo moje koučka. Tohle jsou situace, které mi zase pomůžou se napojit a začít vidět naději. Protože jakmile se jednou ponoříme do problému, pak neuvidíme příležitost, ani kdyby nám prošla před očima.“
„A jakmile jsem byla zase ve vysoké frekvenci, odeslala jsem deset emailů firmám na Kanárech. A pak během jednoho týdne jsem dostala skutečně nabídku z Kanárských ostrovů, dělat konzultantku a koučku pro podnikatele týkající se mindsetu, emoční inteligence a mindfulness. A dneškem už úzce spolupracuju s FULP (Nadace Univerzity Las Palmas) a hotely jako školitelka Mindfulness a Neuro vzdělávání.”
Nečekala jsem na zítra a z omylu jsem vytěžila maximum
Knížka Co mě naučil Mňaukísek je o nečekání na zítra, a tak mě zajímalo, v čem Zuzzi naposled nečekala na to slavné zítra. „Naposled jsem nečekala na zítra ve spolupráci s nadací. Měla jsem jít na dohodnutou schůzku do jedné nadace. Když jsem tam ale dorazila, došlo mi, že jsem úplně někde jinde, protože jsem si spletla adresu a omylem jsem se ocitla v úplně jiné nadaci. Věděla jsem, že svoji šanci jsem u tamté nadace promarnila, protože bych se tam už nestihla dostavit včas, a tak jsem přemýšlela, jaké mám v téhle situaci možnosti…“
„První byla odejít s myšlenkami, že jsem přišla o schůzku a příležitost. Druhá byla, co bych mohla z tohoto omylu vytěžit, protože nic se neděje jen tak náhodou. A tak jsem si vybrala tu druhou možnost. Zeptala jsem se, jestli tam náhodou není obor rozvoj podnikání. Přece jen, všechny nadace to mají podobné. Odpověděli mi, že ano a tak jsem se zeptala, kdo to má na starost a kde bych je sehnala. Tak mi řekli jména a budovu asi o 500 metrů dál. A já si neřekla, tak jim zkusím nejdřív zavolat a domluvit se, šla jsem tam s myšlenkou, že je zastihnu, promluvím si s nimi a domluvíme se na spolupráci. Měla jsem naprosto jasno.“
„V tu chvíli mi pomohlo to, co mi vždycky nejlépe pomůže – vejít do místnosti, jako bych měla domluvenou schůzku s někým, koho už znám celá léta. A tak jsem tam přesně s tímhle pocitem vešla a skutečně jsme se ještě ten den nejen domluvili ale i podepsali smlouvu. A to je prostě magický.“
Po chvilce dodává: „Splnění snu je jednoduché, stačí si definovat svůj cíl co nejjasněji, věřit sobě a celému vesmíru, že vás v tom podpoří a hlavně udělat masivní akci. Pak do toho nesmíte nechat vstoupit pochyby. Ty to všechno jen zpomalí nebo zkazí . A pak uvidíte, že vám vesmír pošle vskutku úžasné dárečky.“
Zuzzi moooc děkuju za rozhovor. ♥ No, a jestli chcete o Zuzzi vědět víc, mrkněte na její web nebo fb. A ač žije na Kanárských ostrovech, můžete se s ní spojit na online konzultaci přes skype. A v listopadu přijede na skok do Čech, protože pořádá Mindfulness tour a úžasný víkendový kurz pro ženy, který bude určitě nabitý.
Elen ♥
