Nehledej věci tam, kde nejsou, jinak neuvidíš to nejdůležitější
Podle mě je velmi důležité, s jakými myšlenkami večer usínáme. Mně se včera nechtělo jít spát, a tak jsem dolaďovala rozhovor s Juditkou, a ty její slova se mnou zase silně zarezonovali: Nehledej věci tam, kde nejsou. ❤
Ráno jsem se probudila natěšená na celý den, kdy jsme se měli vidět s Honzíkem víc času než obvykle a tomu se i přizpůsobil celý den. Jo, hezky jsme si to naplánovali, co všechno budeme dělat. :-)
Ráno mě ale překvapila prázdná postel, na to, že bylo celkem brzy, a jen co jsem vešla do kuchyně pro kávu, která už voněla místnostmi, čekalo mě další překvapení. Místo v županu vidím přítele oblečeného, spíš připraveného k odchodu. A tak mi došlo, že bude asi všechno trochu jinak. Něco je jinak? Zeptala jsem se a vzápětí jsem dostala odpověď: Promiň, ráno jsem měl zmeškaný hovor a potřebuju to vyřídit, za pár hodin se vrátím.
Já ani nevím, jestli za to mohly ty myšlenky z toho rozhovoru, ale úplně s klidem a pochopením jsem řekla, v pohodě, však hlavně ať se to vyřeší. Objali jsme se a přítel odjel.
Možná, kdybych neposlouchala ten rozhovor, možná bych řekla něco jiného. Možná bych začala větou, ale vždyť jsme se domluvili… vždyť jsi mi to slíbil… vždyť jsem se těšila…. Protože já se fakt těšila. :-D Jinými slovy začala bych hledat něco, co nebylo, ale „mělo“ být.
A tím tónem, bych zkazila celé ráno nejen jemu, ale především i sobě a zcela určitě vím, že ani to kafe by mi nechutnalo.
Ale najednou to bylo jiné. Především to, co ve mně odehrávalo bylo jiné. Byl ve mně klid, pochopení, vděčnost, a že všechno je skutečně tak, jak má být, a že je to tak dobře. A ani nevím, jestli ty slova, klid a úsměv překvapili víc mě nebo přítele.
Nalila jsem si pak do hrnečku kávu, posadila se do houpačky a vychutnávala si každý doušek a bylo mi skvěle, vážně skvěle. Neviděla jsem v hlavě to, co nebylo a „mělo“ být, naopak jsem si vychutnávala, to co je. Pak jsem se šla projít a ten pocit se ještě víc zesílil. Pocit, kdy jste plně šťastní s tím, co je. Zvlášť, když jsem pak otevřela email a viděla ty krásné zprávy od Vás a nové objednávky :-)
Po pár hodinách se přítel vrátil. S mým milovaným asijským jídlem, abych nemusela vařit a vanilkovým kornoutem, protože ví, že sladká tečka je nejvíc. Pak jsme se jeli pryč a cestou ve výloze jsem viděla kouzelný šatičky, smetanové ušité jen z krajky, řekl, ať si je jdu zkusit, a protože vypadaly vážně pohádkovsky, koupil mi je. :-)
Teď, když tak přemýšlím, možná, že kdybych ráno hledala věci tam, kde nejsou, byla kvůli tomu naštvaná, protivná a zkazila bych ráno nejen jemu, ale i sobě. Tak skvělý den, by nakonec nebyl… A myslím, že ani ty šaty bych neměla. :-D
Ono je to možná skutečně tak jednoduché, stačí jen nehledat věci tam, kde nejsou… Zbytečně se neutápět v myšlenkách, které stejně nepřinesou nic dobrého. Protože, když to uděláme, neuvidíme, věci, které jsou. Které jsou a dějí se právě teď. A to co se děje teď je prostě dokonalý.
S láskou Elen ❤
